19. vydání

Nezapomínejte na okrajové záležitosti

V předchozích dílech seriálu jsem už psal o tom, že je třeba hlídat si pozadí a také různé rušivé prvky, které nám mozek naživo skryje. Dalším prvkem, která nás může zradit, jsou okraje snímku. Řada věcí, které by normálně nemusely vadit, se najednou projeví velmi nepříjemně, pokud je přepůlí hrana fotografie – oku většinou neladí světlejší skvrny v pozadí (obecně většinou lépe fungují uzavřené fotografie, ze kterých se nedá nikudy „utéct“), větve či jiná vegetace, která se zjevuje ve fotografii odnikud, necitlivě říznuté nápisy, v půli přeseknuté postavy, nemluvě o rukách či nohách bez těl. Při portrétování části postavy by řez neměl procházet dlaněmi či klouby – obojí většinou vzbuzuje nepříjemné asociace. Naproti tomu, při portrétu tváře občas při správném pojetí nevadí, když chybí vršek hlavy (byť je to jeden z námětů svatých válek v diskuzních fórech a webových galeriích). Nepříliš žádoucí je také to, když se některé motivy ve fotografii k okrajům příliš přiblíží nebo se jich dokonce dotknou. I když každé pravidlo se dá porušit a přitom vytvořit výjimečnou fotografii, pro začátek je určitě bezpečnější si okraje pohlídat a držet se od nich v bezpečné vzdálenosti.

Dobré světlo a hezké počtení!

U okrajů většinou vadí, když do fotky leze, co mělo zůstat venku, a nebo když z ní něco utíká nešikovně ven – jako třeba ocas téhle lišky (© Michal Krause)

U okrajů většinou vadí, když do fotky leze, co mělo zůstat venku, a nebo když z ní něco utíká nešikovně ven – jako třeba ocas téhle lišky (© Michal Krause)

Fotograf týdne: Junichi Hakoyama

Junichi Hakoyama je fotograf s obrovským citem pro černou a bílou – jeho snímky z ulic měst si pohrávají se světlem a stínem a výrazná tonalita podtržená jednoduchostí kombinovanou s geometrickými prvky společně tvoří jedinečný a nepřehlédnutelný styl. Když jsem si prohlížel jeho fotografie, přistihl jsem se, jak si v duchu říkám „tohle bych chtěl fotit“, ačkoliv jsem zaměřením fotograf zvířat a přírody, což je žánr takřka z opačného konce spektra. Snad se vám Junichiho snímky budou líbit tak, jako mně.

Grid (© Junichi Hakoyama)

Grid (© Junichi Hakoyama)

Články a zajímavosti

Levný stroj na déšť (technika)

diyphotography.net

Focení v dešti má své kouzlo a fotografové by se mu neměli vyhýbat. Na druhou stranu, nebudeme si ale nelhávat, že je to kdovíjak příjemné – trpí obsluha i technika. A nebo potřebujeme déšť, když zrovna venku svítí slunce. Od této myšlenky je už jenom krůček k úvahám o tom, jak počasí poručit. A odpovědí je stroj na déšť – nikoliv drahý a složitý, ale naopak jednoduchý a za pár korun, přesněji řečeno, za 15 dolarů. Řešení filmaře Toma Antose je elegantní – spočívá v děrované zavlažovací hadici a víceméně libovolné podpůrné konstruci. K pochopení fungování si stačí prohlédnout obrázky v článku (anglicky, doba čtení 1 minuta + fotografie), zájemci o detailnější popis si mohou pustit video (anglicky, 16 minut), v němž autor popisuje také druhé, sofistikovanější, řešení a přidává několik rad k tomu, jak déšť v záběrech více zviditelnit. Ačkoliv Tom řeší spíše filmování, déšť se dá výborně použít i pro fotografii.

Stroj na déšť podle Toma Antose

Stroj na déšť podle Toma Antose


Chytře na svícení skleněných předmětů (produktová fotografie, svícení)

diyphotography.net

V produktové fotografii se setkáte s nejrůznějšími výzvami – jednou z největších je fotografování skla a jiných průhledných materiálů. Chytrý a přitom velmi jednoduchý způsob popisuje článek od našeho starého známého Layi Gerlocka (anglicky, doba čtení 1 minuta + fotografie). Potřebujete k němu jen jeden na dálku odpalovaný blesk, vhodné světlé pozadí a desku, na níž bude sklo postavené. Záblesk nasvítí jak pozadí, tak samotné předměty, a protože světlo na ně dopadne zezadu, nevytvoří nežádoucí odrazy. Výsledkem je decentní nasvícení a sklo vykreslené pomocí pěkných tmavších linií na okrajích. Autor navíc pro ozvláštnění přidává několik dalších hrátek s gravitací či ohněm.

Sklo, barvy a gravitace (© Laya Gerlock)

Sklo, barvy a gravitace (© Laya Gerlock)


Postupy v makrofotografii dle Thomase Shahana (makro)

youtube.com

Makrofotografie živé přírody je speciální disciplína, která vyžaduje trpělivost, šikovnost, představivost a dobré nápady, ale kupodivu nevyžaduje superdrahé vybavení, jak si možná většina lidí myslí. Fotograf Thomas Shahan ve svém videu (anglicky, 8 minut) představuje některé fígle a triky, které používá k dosažení svých cílů – a málokterý z nich je o technice. Thomas ve skutečnosti fotí s často s pomocí mezikroužků a obráceného objektivu, což vyžaduje spíše levnější pomůcky, a jak vidno na jeho fotografiích, nijak ho to neomezuje. Ba naopak, jeho fotografiím není moc vytknout – a rozhodně ne technické nedostatky. Jen malé upozornění na závěr – Thomas často fotí pavouky, takže pokud trpíte arachnofobií, doporučuji najít si jiný tutoriál :)

Z videa Thomase Shahana

Z videa Thomase Shahana


Ideální šplouchnutí mléka (produktová fotografie)

diyphotography.net

V reklamě na jídlo často jedna ingredience padá do druhé, pevné suroviny se mísí a tekutiny převalují či elegantně šplouchají. Jak dosáhnout ideálního šplouchnutí mléka řeší článek na DIY Photography (anglicky, doba čtení 2 minuty + fotografie). Zabývá se jak vlastním focením, kde přichází s šokujícím odhalením, že nejlepšího výsledku dosáhneme, pokud do mléka vhodíme jahodu nebo mrkev, tak následnou postprodukcí. Po přečtení tedy můžete rovnou vyrazit šplouchat.

Šplouchnutí (© Laya Gerlock)

Šplouchnutí (© Laya Gerlock)

Líbil se Vám tento výběr článků o fotografování?

Přispějte na provoz Lepších fotek. Zvolte si sami výši příspěvku. Platba je bezpečně realizována pomocí služby PayPal.