23. vydání

Ovládněte histogram v postprodukci

V minulém vydání jsme se věnovali užitečnosti histogramu pro správné určení expozice přímo při fotografování a také jsme si řekli, že pokud má scéna malý kontrast, nedokážeme žádným nastavením expozičních parametrů dosáhnout rozložení jasů, kdy je přiměřená část pixelů ve fotografii zcela bílá a část zcela černá. Dnes si řekneme, jak tento nedostatek dohnat při zpracování fotografií v počítači.

Nejtypičtějším nástrojem, který nám s touto úpravou pomůže, jsou úrovně neboli levels. Snad všechny grafické programy jsou jimi vybaveny (namátkou např. Photoshop, Lightroom, Capture One, Gimp, Zoner Photo Studio, webový Pixlr a další), a to obvykle přímo pod tímto názvem, takže vás nečeká žádné složité hledání. Většinou vypadají úrovně nějak takto:

Jak vidno, jedná se o histogram, který už dobře známe. Určitou novinkou je, že grafické editory jej často zobrazují jako kombinaci tří histogramů jednotlivých barevných kanálů, k čemuž se ještě vrátím, ale prozatím to můžeme brát jen jako otázku zobrazení, která na funkci nic nemění. Podstatné jsou pro nás tři posuvníky na vodorovné ose histogramu – levý pro takzvaný černý bod, pravý pro bílý bod a prostřední pro střední tóny – které nám pomohou napravit absenci černé, bílé nebo obou.

Histogram na obrázku, který ukazuje chybějící bílou i černou, náleží k následující fotografii:

Malá poznámka: tato fotografii neobsahuje žádnou významnější plochu, která by ve skutečnosti měla být zcela bílá, ale přesto je vhodné na světlých tónech přidat, jak uvidíme za chvilku. Náprava takovéhoto nedostatku kontrastu je snadná – stačí posunout značky černého a bílého bodu na vodorovné ose směrem k hranici nejtmavších, respektive nejsvětlejších, tónu přítomných v histogramu:

Grafické programy většinou rovnou „naživo“ zobrazují efekt úprav, takže můžeme postupovat i podle pocitu a záměru, který s fotkou máme. Tato jednoduchá a rychlá úprava měla na fotografii následující vliv:

Nyní známe postup úpravy úrovní, ale co se vlastně díky tomu stalo? Nejlépe nám to ukáže třetí histogram, tentokrát již upravené fotografie:

Na obrázku vidíme, že došlo k roztažení jasů po celé vodorovné ose histogramu. Původně nejtmavší tóny snímku, které odpovídaly přibližně 25% šedé, se staly zcela černými, a nejsvětlejší tóny s jasem okolo 87 % jsou nyní téměř bílé. Ani na jedné straně jsme nezpůsobili ořez informace, takže nám nikde nevznikly černé nebo bílé plochy bez kresby. Úprava samozřejmě pracuje s celým obrazem, takže k mírnému posunu došlo prakticky u všech pixelů, aby úprava zachovala původní vzájemné poměry v obraze. Nyní fotografie disponuje celým rozsahem jasů a působí tak živěji a příjemněji na pohled.

Na začátku jsem zmínil, že se vrátím k zobrazení histogramu v podobě třech barevných kanálů. Ten je totiž užitečný v případech, kdy fotografie nemá záměrně neutrální vyvážení barev. Každá barva je v digitálních fotografiích reprezentována kombinací červené, zelené a modré složky. Pokud vyfotíme neutrálně šedou plochu, budou všechny tři složky mít v každém pixelu stejný jas a histogram bude vypadat tak, jak jsme si ukázali minule. Jestliže ale vyfotím třeba oranžovou plochu, nebude v modrém kanálu žádná informace (modrá se pro složení oranžové nepoužívá), zelená bude zastoupena částečně a červená bude dominovat. Histogram pak může vypadat třeba takto:

Nyní už tedy víme, jak s pomocí histogramu upravit fotografii v případě, kdy fotoaparát nemohl správně zachytit kontrast scény. Je to jen začátek, ale i jen tato jediná úprava může vašim fotografiím výrazně pomoci.

Dobré světlo a hezké počtení!

Články a zajímavosti

30 symetrických fotek, které by dojaly Wese Andersona k slzám (kompozice)

500px.com

Jedna ze základních kompozičních pouček říká, že hlavní motiv nemá být ve středu fotografie. Ovšem ke každému pravidlu obvykle existuje „protipravidlo“ – v tomto případě symetrická kompozice, která staví právě na vycentrovaném objektu a souměrnosti fotografie v jedné nebo obou osách. Velmi pěkné ukázky využití symetrie dokazující, že jí lze najít všude možně, sestavili editoři 500px v článku, který se titulkem odkazuje na režiséra Wese Andersona, jež tento přístup často využívá. A pro nás je to samozřejmě zajímavá inspirace.


Podexponovaní – portréty bezdomovců (portrét)

aarondraper.com

Fotograf Aaron Draper zpracoval v projektu Underexposed (Podexponovaní) zajímavým způsobem téma lidí bez domova v Americe. Za bezdomovci vyrazil přímo do ulic, ale místo klasické reportáže či dokumentu zvolil za svůj vyjadřovací prostředek spíše stylizovaný portrét v komerčním stylu s osvětlením pomocí blesků, a výsledek rozhodně stojí za shlédnutí. Zajímavé je, že z nějakého důvodu vzbudil Draper svým projektem i vlnu nevole od některých lidí, kteří ho osočují, že na „méně šťastných členech společnosti“ (konec citace) parazituje pro svůj osobní prospěch. Můj názor je, že pokud opravdu pracoval na projektu 5 let, těžko ho lze obvinit z prospěchářství. Zvolený styl fotografií navíc dokazuje, že dokáže přitáhnout zájem a rozproudit debatu.


Chiropraktik radí, jak držet fotoaparát (praxe)

petapixel.com

Chiropraktik a fotograf v jedné osobě Shelley Lake se rozepsal pro Petapixel o tom, jak správně držet fotoaparát pro dosažení dobré stability a zároveň co nejméně namáhavé pozice pro ruce. Osobně používám obdobné úchopy a pozice (byť jsem se k nim dopracoval částečně praxí a částečně z jiných zdrojů), takže je mohu doporučit a určitě stojí za vyzkoušení.


Jak na tanec s moukou krok za krokem (ateliér)

500px.com

Občas někdo přijde s nápadem, který natolik zaujme, že se jej ostatní snaží napodobit a dosáhnout podobného efektu – což samozřejmě není nic špatného, jak jsme si už několikrát řekli. Zhruba poslední rok se objevuje a vrací téma tanečníků a tanečnic v oblacích „explodujícího“ prachu. Jedním z fotografů, který takové snímky tvoří, je Derrick Senior, a ten se rozhodl podělit s ostatními o své postupy. Sežeňte si tedy mouku, blesk, tanečníka a prostor, který můžete bez obav zaneřádit, a hurá na to. Až zvládnete základní techniku, nezapomeňte se ale zamyslet nad tím, co do tohoto subžánru přinést nového.


Makrofotografie rosnatek (makro)

joniniemela.com

Fotograf Joni Niemelä zachycuje velmi zajímavým způsobem působivou krásu masožravých rostlin rosnatek. V oboru makrofotografie jsou pro mě jeho snímky příjemným osvěžením, a je to nejen proto, že si vybral snad o něco méně tradiční námět, ale hlavně tím, jakou atmosféru jeho snímky mají.